Katedrála svatého Víta

Jen málokdo dokáže při pohledu na západní průčelí této gotické katedrály skrýt svůj úžas. Celý název nejvýznamnějšího českého chrámu zní katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha.

Historie stavby

Stavba, kterou vidíme dnes, je již třetím chrámem na tomto místě. Roku 925 zde kníže Václav založil rotundu svatého Víta. V roce 1061 byla na příkaz knížete Spytihněva II. přestavěna na prostornější baziliku. Roku 1344 dosáhl Karel IV. povýšení pražského biskupství na arcibiskupství a při této příležitosti rozhodl o výstavbě gotické katedrály po vzoru francouzských chrámů.

Stavby se ujal francouzský architekt Matyáš z Arrasu. Roku 1352 však zemřel, aniž by ji dokončil. Karel IV. poté svěřil rozestavěnou katedrálu teprve třiadvacetiletému Petru Parléřovi. Ten dokončil klenby, vybudoval kapli svatého Václava, Zlatou bránu a spodní část jižní věže. Na konci 14. století byl nedokončený chrám uzavřen provizorní zdí a stavba se téměř na 500 let zastavila. Teprve roku 1859 vznikla zvláštní komise pověřená dostavbou katedrály. Nejprve se věnovala obnově gotické části a poté vybudování novogotické západní části chrámu. Práce byly dokončeny roku 1929 při příležitosti tisícího výročí úmrtí svatého Václava.

Exteriér

Západní průčelí katedrály působí impozantně především svou výškou. Návštěvník totiž nemá možnost ustoupit dostatečně daleko, aby je obsáhl celé pohledem. Prostor třetího nádvoří je příliš malý. Západní věže dosahují výšky 82 metrů a mezi nimi se nachází kruhové rozetové okno o průměru 10 metrů.

Na západním průčelí jsou tři portály s bronzovými vraty. Reliéfy na severním, levém portálu jsou věnovány svatému Vojtěchovi, zatímco jižní, pravý portál připomíná svatého Václava. Na prostředním portálu můžete spatřit výjevy ze stavby katedrály. Sochařská výzdoba zobrazuje světce, krále Karla IV. a prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic.

Když se podíváte pozorněji, přímo pod rozetovým oknem objevíte čtyři mužské busty v překvapivě moderním oblečení. Představují architekty a umělce, kteří katedrálu dokončovali: Josefa Mockera, Kamila Hilberta, Zdeňka Wirtha a Františka Kyselu.

Jižní průčelí rozděluje na dvě části velká věž. Je to nejvyšší chrámová věž v Praze a dosahuje výšky 99,6 metru. Část nalevo od věže je novogotická a byla dostavěna v 19.-20. století. Část napravo pochází ze 14. století. Za oknem s pozlacenou mříží visí největší pražský zvon, šestnáctitunový Zikmund. V horní části věže si všimněte dvou neobvyklých ciferníků. Horní ukazuje hodiny a spodní minuty. Oba jsou součástí jediného hodinového mechanismu ze 16. století.

Napravo od věže se nachází Zlatá brána, která bývala hlavním vstupem do katedrály. Nad branou si prohlédněte vzácnou mozaiku ze 14. století znázorňující Poslední soud.

Interiér

Katedrála svatého Víta ohromuje svými rozměry. Je dlouhá 124 metrů, v nejširším místě měří 60 metrů a její klenby dosahují výšky 33 metrů. Klenby podpírá 28 pilířů a boční lodě obklopuje věnec 19 kaplí. Vitráže pocházejí z let 1925-1939 a vytvořili je mimo jiné Max Švabinský, František Kysela, Alfons Mucha a Karel Svolinský.

V katedrále jsou pohřbeni mnozí čeští knížata a králové, včetně Karla IV. a Rudolfa II., stejně jako biskupové, arcibiskupové a další významní představitelé státu. Ve Valdštejnské kapli se nacházejí také náhrobky prvních stavitelů katedrály, Matyáše z Arrasu a Petra Parléře. Ti zde byli pohřbeni navzdory tradici 14. století, podle níž směli být v katedrále pochováváni pouze nejvyšší představitelé duchovní nebo světské moci. V chrámu jsou rovněž uloženy ostatky čtyř světců: svatého Zikmunda, svatého Vojtěcha, svatého Jana Nepomuckého a svatého Václava.

Kaple svatého Václava

Za perlu gotického umění je považována kaple svatého Václava. Podle záměru Karla IV. se měla stát samotným srdcem katedrály. Její pozlacené stěny zdobí 1 345 polodrahokamů pocházejících z českých zemí, mezi nimi karneoly, ametysty, chalcedony, acháty a chrysoprasy. Hrob svatého Václava se dodnes nachází na stejném místě, kam byl poprvé umístěn v apsidě románské rotundy svatého Víta.

Malé kované dveře v kapli vedou do místnosti, kde jsou uloženy korunovační klenoty českých králů. Patří k nim gotická svatováclavská koruna ze 14. století. Podle pověsti čeká nevyhnutelná smrt každého, kdo si ji nasadí na hlavu, aniž by na to měl právo. Traduje se, že během nacistické okupace si korunu vyzkoušel zastupující říšský protektor Čech a Moravy Reinhard Heydrich. Krátce nato zemřel na následky zranění utrpěných při atentátu.

Malou část katedrály u západního vstupu můžete navštívit zdarma. Chcete-li si však prohlédnout celý chrám, musíte si koupit vstupenku. Informace o otevírací době a cenách vstupného najdete na webu Pražského hradu.

Chcete-li si návštěvu Prahy užít naplno, můžete si vybrat z celé řady zajímavých aktivit a prohlídek zaměřených na historii, architekturu a kulturu města. Od pěších prohlídek Starého Města s průvodcem až po plavby po Vltavě můžete objevovat skrytá zákoutí i nejslavnější památky. Prohlédněte si pečlivě vybranou nabídku nejlepších pražských zážitků na platformě GetYourGuide a naplánujte si nezapomenutelný výlet.