Karlovy Vary

„To je ale slet dortů!“ Tak popsal Karlovy Vary Le Corbusier. Barevné domy podél břehů Teplé a krajkové kolonády skutečně připomínají šlehačku a krémové ozdoby na dortu. Ze všech českých měst působí Karlovy Vary snad nejméně „česky“. Při procházce centrem si bezděčně vzpomenete na časy Rakouska-Uherska a skoro čekáte, že kolem projde vznešená dáma v honosných šatech a zpoza rohu vyjede luxusní kočár.

Karlovy Vary, známé také jako Karlsbad, jsou nejznámějším a nejoblíbenějším českým lázeňským městem. Před pandemií sem přijížděly tisíce hostů z celého světa, aby si pomocí místních léčivých pramenů upevnili zdraví. Ještě více turistů mířilo do Varů na jeden či dva dny, aby obdivovali nádhernou architekturu a malebnou přírodu.

V tomto článku se dozvíte, jak se do Karlových Varů dostat z Prahy, co ve městě navštívit a jaké suvenýry si odtud přivézt.

Jak se dostat z Prahy do Karlových Varů

Autobusem

Nejsnazší je cesta z Prahy do Karlových Varů autobusem. Trvá něco přes dvě hodiny a zpáteční jízdenka stojí přibližně 17 eur. Největšími autobusovými dopravci v Česku jsou RegioJet a FlixBus. Autobusy RegioJet odjíždějí z pražského autobusového nádraží Florenc u stejnojmenné stanice metra. Některé spoje FlixBusu odjíždějí z Florence a jiné od stanice metra Hradčanská, proto si pozorně přečtěte údaje na jízdence. Nabídky pro vybraný den můžete porovnat a jízdenku zakoupit na webu omio.com.

Vlakem

Pokud dáváte přednost vlakům, můžete z Prahy do Karlových Varů jet přímým spojem. Připravte se však na cestu delší než tři hodiny. Vlaky odjíždějí z hlavního nádraží u stanice metra Hlavní nádraží každé dvě hodiny.

Autem

Cesta autem trvá přibližně hodinu a čtyřicet minut. Pokud vás zajímá výroba piva, můžete se po cestě zastavit v pivovaru Krušovice. Leží nedaleko trasy a stačí jen na chvíli sjet z dálnice. Pivovar nabízí prohlídky s průvodcem a ochutnávky. Vstup si můžete rezervovat na jeho webových stránkách. Jestliže cestujete v létě a staré automobily vás lákají více než pivo, navštivte muzeum JK Classics, které rovněž leží nedaleko dálnice. Jeho sbírka vozů Cadillac, Buick, Lincoln a Chrysler je skutečně ohromující. Toto nenápadné místo patří k nejlepším evropským muzeím historických amerických automobilů. Otevírací dobu a adresu najdete zde.

Nezapomeňte, že lázeňské centrum Karlových Varů je pěší zónou. Auto můžete nechat na parkovišti u hotelu Thermal, odkud je to ke všem hlavním památkám jen několik minut chůze.

Výlety a prohlídky

Další možností je rezervovat si soukromý výlet z Prahy do Karlových Varů nebo se připojit ke skupinovému zájezdu. Nabídku výletů si můžete prohlédnout a rezervaci provést prostřednictvím GetYourGuide.com.

Historie Karlových Varů

Prameny se v názoru na přesný rok založení města rozcházejí. Některé uvádějí rok 1350, jiné rok 1358. Všechny se však shodují, že Karlovy Vary založil český král a císař Svaté říše římské Karel IV.

Podle pověsti se král jednou vydal na lov jelena do lesů poblíž dnešních Karlových Varů. Jelen při útěku před lovci skočil ze skály přes malé jezírko a unikl. Oblíbený pes Karla IV. skočil za ním, ale dopadl přímo do vody a žalostně zavyl. Ukázalo se, že voda v jezírku je horká. Vzdělaný král věděl, že taková voda může mít léčivé účinky, a proto nařídil kolem pramenů vybudovat město, které pojmenoval Vary podle vroucí vody.

Zpočátku se termální voda využívala pouze ke koupelím. Hlavní léčebná metoda se nazývala Hautfresser, tedy „požírač kůže“. Pacienti museli zůstávat ve vaně deset i více hodin, dokud jim kůže nepopraskala. Věřilo se, že právě těmito prasklinami odcházejí z těla nemoci.

Přístup k léčbě se změnil v 16. století. V roce 1522 vyšla v Lipsku kniha lékaře Václava Payera o karlovarských pramenech. Doporučoval v ní střídat koupele s pitím minerální vody v rozumném množství tří až pěti šálků denně, čímž položil základ moderním léčebným metodám. Místní lékaři však postupně upadli do opačného extrému a v polovině 18. století museli pacienti během vrcholu kúry vypít až devět litrů vody denně.

Navzdory těmto děsivým procedurám někteří pacienti nejen přežili, ale byli s výsledky dokonce spokojeni. Sláva lázní rostla a přijíždělo sem stále více významných hostů, především ze saských a ruských panovnických kruhů. Velkou reklamu městu zajistily dvě návštěvy ruského cara Petra I. v letech 1711 a 1712. Rychlý rozvoj Karlových Varů nezastavil ani velký požár roku 1759, při němž shořely dvě třetiny všech domů. Město bylo brzy obnoveno v barokním stylu.

Současně se objevovaly nové léčebné postupy. Významnou roli sehrál lékař David Becher, který zdůrazňoval léčivou sílu místního vzduchu a doporučoval pít vodu během procházek od jednoho pramene ke druhému. Jeho myšlenky zcela proměnily vzhled města. Právě díky nim v Karlových Varech vznikaly nové parky, promenádní stezky a kolonády.

Vyjmenovat všechny slavné návštěvníky města není snadné. Patřili mezi ně Beethoven, Paganini, Chopin, Mark Twain, anglický král Eduard VII., ruský car Petr I., Gogol, Turgeněv, Alexej Tolstoj, Freud a mnoho dalších. Johann Wolfgang von Goethe pobýval ve Varech celkem třináctkrát.

Příznivý vývoj města přerušily dvě světové války. V roce 1948 byly lázně znárodněny a Karlovy Vary poté navštěvovali převážně pacienti ze sovětského bloku. V centru vyrostly betonové stavby hotelu Thermal a Vřídelní kolonády, jinak se však vzhled města od 19. století příliš nezměnil. Po sametové revoluci v roce 1989 se Karlovy Vary začaly modernizovat a postupně znovu získávaly svou někdejší slávu. V roce 2021 byly Karlovy Vary společně s Františkovými Lázněmi, Mariánskými Lázněmi a dalšími osmi evropskými lázeňskými městy zapsány na seznam světového dědictví UNESCO pod společným názvem Slavná lázeňská města Evropy.

Co navštívit v Karlových Varech?

Lázeňské centrum Karlových Varů leží podél břehů Teplé a ztratit se v něm téměř nedá. Vydejte se podél řeky od hotelu Thermal ke Grandhotelu Pupp a uvidíte hlavní památky města: termální prameny, krásné kolonády a historické budovy.

Hotel Thermal

Thermal, hlavní dějiště Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary, byl postaven v letech 1967-1976 podle návrhu architektů Věry a Vladimíra Machoninových. Ti se zřejmě rozhodli, že velká betonová budova bude vhodným doplňkem místního „sletu dortů“. Stavbě muselo ustoupit několik budov z 19. století a dnes tu místo nich stojí tento příklad české brutalistní architektury. Na konci 20. století se hovořilo o demolici Thermalu, hotel však zůstal stát a nedávno prošel rozsáhlou rekonstrukcí. Jeho velký kinosál pro 1 200 diváků hostí nejvýznamnější festivalové projekce.

Součástí hotelového komplexu jsou také dva celoročně otevřené venkovní bazény s krásným výhledem na Karlovy Vary. Větší bazén má 25metrové plavecké dráhy a relaxační zónu. Menší bazén o rozměrech 10 krát 15,5 metru je naplněn neředěnou termální vodou o teplotě 33 stupňů. Aktuální otevírací dobu a ceny vstupenek najdete zde.

Kolonády a prameny

Když se v 19. století rozšířilo pití vody přímo u pramenů, začaly se nad nimi stavět kolonády, aby pacienti nemuseli moknout v dešti. Litinovou Sadovou kolonádu v Dvořákových sadech navrhli vídeňští architekti Ferdinand Fellner a Hermann Helmer a postavena byla v roce 1881. Můžete zde ochutnat vodu z Hadího pramene, který je nejmladší, nejchladnější a má nejvyšší obsah oxidu uhličitého.

Kamenná Mlýnská kolonáda je největší kolonádou v Karlových Varech. Měří 132 metrů na délku a 13 metrů na šířku a její klenby podpírá 124 sloupů. Byla postavena v letech 1871-1881 podle projektu Josefa Zítka, autora pražského Národního divadla. Původně měla být dvoupatrová, kvůli nedostatku peněz však vzniklo pouze jedno podlaží. Vyvěrá zde pět pramenů: Mlýnský, Rusalčin, Skalní, pramen knížete Václava a pramen Libuše.

Dřevěná Tržní kolonáda byla postavena roku 1883 podle návrhu ateliéru Fellnera a Helmera jako dočasné řešení. Počítalo se s tím, že ji město strhne, jakmile získá dostatek peněz na trvanlivější stavbu. K tomu však nikdy nedošlo. Na konci 20. století byla zchátralá konstrukce nahrazena přesnou kopií. Vyvěrají zde tři prameny: Tržní, Dolní zámecký a pramen Karla IV. Reliéf nad pramenem Karla IV. znázorňuje pověst o založení Karlových Varů.

Skleněná a betonová Vřídelní kolonáda pochází ze 70. let 20. století. Současná budova byla dokončena v roce 1975 a do roku 1992 nesla název kolonáda Jurije Gagarina. Uvnitř najdete nejslavnější karlovarský pramen Vřídlo. Je zároveň nejteplejší a dosahuje teploty 73 stupňů Celsia. Vydatnost pramene je 2 000 litrů za minutu a voda tryská až do výšky 12 metrů. Využívá se k pitným kúram, koupelím, výrobě minerální soli, kosmetiky a suvenýrů. Od května do října se můžete vydat na prohlídku podzemí Vřídla. Vstupenky se prodávají v turistickém informačním stánku v kolonádě.

Kostel svaté Máří Magdalény

Tento barokní kostel byl postaven v letech 1732-1736 podle projektu Kiliána Ignáce Dientzenhofera. V interiéru se dochovaly gotické sochy madony, barokní plastiky a cenné oltáře z 18. století.

Pravoslavný chrám svatého Petra a Pavla

Pozlacené kopule pravoslavného chrámu svatého Petra a Pavla jsou neodmyslitelnou součástí panoramatu města. Chrám byl postaven v letech 1893-1898 z příspěvků srbské a ruské šlechty. Jako předloha posloužil chrám v Ostankinu u Moskvy.

Městské divadlo

Karlovarské městské divadlo bylo postaveno podle návrhu architektů Fellnera a Helmera. Výmalbu interiéru vytvořili vídeňští umělci Gustav a Ernst Klimtovi a Franz Matsch. Prvním představením uvedeným v roce 1886 byla Mozartova opera „Figarova svatba“.

Stará Louka

Název ulice Stará Louka připomíná, že se zde kdysi skutečně rozkládala louka. Na konci 17. století však byla zastavěna a ulice se proměnila v nejoblíbenější karlovarskou promenádu. Téměř na každém domě najdete pamětní desku připomínající některého slavného hosta. V budově dnešního hotelu Jesenius pobýval Giacomo Casanova a v kavárně Elefant oslavil Goethe své 37. narozeniny. Na konci ulice stojí Grandhotel Pupp, v němž se natáčely některé scény filmu „James Bond: Casino Royale“.

Rozhledna Diana

V úzké uličce za Grandhotelem Pupp najdete stanici lanovky, která vás vyveze k rozhledně Diana. Z její vyhlídkové plošiny se otevírá nádherný výhled na lázeňské centrum Karlových Varů i okolní krajinu.

Nejlepší dárky z Karlových Varů

Ve městě a jeho okolí se vyrábí celá řada produktů: kosmetika, sladkosti, alkohol, porcelán i sklo. Pokud přemýšlíte, jaký dárek či suvenýr si z Karlových Varů přivézt, možná vás inspiruje některý z následujících tipů.

Oplatky

Nejtypičtějším suvenýrem jsou krabičky s tenkými kulatými lázeňskými oplatkami. Vybírat můžete z nejrůznějších příchutí, například nugátové, oříškové, skořicové nebo čokoládové. Při procházce městem nezapomeňte ochutnat také teplou oplatku.

Lázeňské pohárky

Při procházce lázeňským centrem si jistě všimnete, že téměř každý stánek prodává zvláštní pohárky s dlouhým pítkem. Jsou určené k pití minerální vody u pramenů a návštěvníci si je často odvážejí jako suvenýr.

Kosmetika

Dalším oblíbeným dárkem z Karlových Varů je kosmetika s termální vodou. Místní společnost Vřídlo vyrábí koupelové soli, masážní emulze, pleťové a tělové krémy i šampony. Karlovarskou minerální sůl používá ve své kosmetice také značka Manufaktura.

Aragonit

V Karlových Varech se prodávají také suvenýry z aragonitu, neboli vřídlovce, který vzniká odpařováním minerální vody. Právě kvůli němu vypadají nádoby u pramenů, jako by byly pokryté rzí. Když se do termální vody ponoří určitý předmět, po čase se tímto minerálem celý obalí. Tradičním suvenýrem vyráběným tímto způsobem je karlovarská růže. Více se o výrobě dozvíte při prohlídce podzemí Vřídelní kolonády.

Becherovka

V Karlových Varech se vyrábí také silný bylinný likér Becherovka. Kromě klasické varianty existují i likéry Lemond, KV14 a Cordial. Více o historii tohoto nápoje se můžete dozvědět v muzeu Becherovky.

Porcelán

Český porcelán je dalším skvělým dárkem z Karlových Varů. Porcelán značky Thun se například vyrábí v Nové Roli, městě nedaleko Varů.

Křišťál Moser

Jestliže hledáte něco opravdu výjimečného, skvělou volbou je křišťál Moser. Výrobky této sklárny zdobí stoly ve Vatikánu a používají je královské rodiny Španělska, Dánska a Velké Británie. Do skla Moser se nalévají nápoje také na Pražském hradě a ve sklárně vzniká i Křišťálový glóbus, hlavní cena karlovarského filmového festivalu. I když si nic koupit nechcete, návštěva sklárny stojí za to. Během prohlídky uvidíte na vlastní oči, jak skláři pracují. Informace o vstupném a otevírací době najdete na webových stránkách sklárny.