Historie Vyšehradu

V celé Praze bychom jen těžko hledali místo, s nímž je spojeno více legend a pověstí než s Vyšehradem.

Staré kroniky vyprávějí, že po praotci Čechovi, který přivedl svůj lid k hoře Říp a vládl českým zemím 30 let, se vlády ujal Krok. Tomu bylo předpovězeno, že jeho hradiště postihne neštěstí. Aby mu unikl, přenesl své sídlo na vysokou skálu nad Vltavou a založil zde nové osídlení nazvané Vyšehrad. Po Krokově smrti začala vládnout jedna z jeho dcer, Libuše. Právě z Vyšehradu předpověděla budoucí slávu Prahy a právě sem povolala Přemysla, legendárního zakladatele první dynastie českých panovníků.

Podle pověsti ukryla kněžna ve vyšehradské skále zlaté pruty tak těžké, že by je neunesl ani dospělý muž. Do Vltavy pod Vyšehradem prý také potopila zlatou kolébku, v níž houpala své děti. Na hladinu se měla znovu vynořit teprve ve chvíli, kdy se na Pražském hradě objeví velký panovník. Lidé věřili, že se proroctví naplnilo, když poslední královna z rodu Přemyslovců porodila syna, budoucího českého krále a císaře Svaté říše římské Karla IV. Jiná legenda vypráví, že všichni, kdo se utopili pod Vyšehradem, vstoupili do vojska ukrytého pod skálou. To má českým zemím přijít na pomoc v jejich nejtěžších časech.

Skutečnost je ovšem méně romantická. Vyšehrad založila česká knížata, aby střežil obchodní cestu podél Vltavy. Stalo se tak přibližně v polovině 10. století, tedy až po založení Pražského hradu. Ve druhé polovině 11. století přenesl kníže Vratislav II., pozdější první český král Vratislav I., kvůli sporům s církví své sídlo z Pražského hradu na Vyšehrad. Nechal zde vybudovat velkolepý románský palác. Kroniky uvádějí, že se do něj vešlo více než 3 000 lidí. Palác se do dnešních dnů nedochoval, jeho přibližnou velikost a polohu však mají naznačovat Myslbekova sousoší s postavami českých pověstí: Přemysl a Libuše, Lumír a Píseň, Ctirad a Šárka, Záboj a Slavoj. Sochy původně zdobily Palackého most, během bombardování v roce 1945 však spadly do řeky a později byly přeneseny na Vyšehrad.

Vratislav II. nechal na Vyšehradě postavit baziliku svatého Petra a Pavla a založil při ní kapitulu, která nepodléhala pražskému biskupovi, ale přímo papeži. Vybudoval také nejstarší dochovanou románskou památku v Praze - rotundu svatého Martina. Po Vratislavově smrti česká knížata nadále sídlila na Vyšehradě a zpět na Pražský hrad se přestěhovala až v polovině 12. století.

Ve 14. století navrátil Karel IV. Vyšehradu jeho někdejší slávu. Nechal přestavět baziliku svatého Petra a Pavla, vybudoval nový gotický palác a Vyšehrad obehnal hradbami. Pozůstatky gotické brány zvané Špička můžeme dodnes spatřit v jednom z vyšehradských domů. Karel IV. přikládal Vyšehradu takový význam, že stanovil, aby právě zde začínal průvod budoucích českých králů před jejich korunovací.

Během husitských válek byl Vyšehrad téměř srovnán se zemí. Později se zde usazovali drobní řemeslníci a obchodníci. Ve druhé polovině 17. století však byli všichni obyvatelé vystěhováni a na místě osady vznikla barokní vojenská pevnost. Dodnes ji připomínají mohutné hradby a bastiony, Leopoldova a Táborská brána i kasematy. S rozvojem střelných zbraní vojenský význam pevnosti postupně klesal a v 19. století ji armáda opustila.

Vyšehrad se postupně stal symbolem české národní identity. Na konci 19. století zahájil architekt Josef Mocker novogotickou přestavbu baziliky svatého Petra a Pavla. Ve stejné době se malý farní hřbitov proměnil v národní pohřebiště, kde byly pochovávány nejvýznamnější osobnosti české kultury a veřejného života. Najdeme zde hroby spisovatelů Karla Hynka Máchy, Jana Nerudy, Boženy Němcové a Karla Čapka, skladatelů Bedřicha Smetany a Antonína Dvořáka nebo výtvarníků Mikoláše Alše a Adolfa Kašpara. Hlavním památníkem hřbitova je Slavín, společná hrobka významných osobností. Odpočívají zde například malíř Alfons Mucha, pěvkyně Ema Destinnová a sochaři Josef Václav Myslbek a Ladislav Šaloun.

Dnes Vyšehrad kromě množství historických památek nabízí také klidné procházky upravenými parky. Z pevnostních hradeb se otevírá nádherný výhled na Prahu.

Chcete-li si návštěvu Prahy užít naplno, můžete si vybrat z celé řady zajímavých aktivit a prohlídek zaměřených na historii, architekturu a kulturu města. Od pěších prohlídek Starého Města s průvodcem až po plavby po Vltavě můžete objevovat skrytá zákoutí i nejslavnější památky. Prohlédněte si pečlivě vybranou nabídku nejlepších pražských zážitků na platformě GetYourGuide a naplánujte si nezapomenutelný výlet.