Kutná Hora

Kutná Hora je ideálním cílem jednodenního výletu z Prahy. Kdysi byla druhým nejvýznamnějším městem Českého království. Vytěžila se zde třetina veškerého evropského stříbra. Sídlila zde královská mincovna a právě tady se razil pražský groš - mince používaná po celé Evropě.

Někdejší bohatství města dnes připomínají četné gotické památky, například majestátní chrám sv. Barbory, kostel sv. Jakuba, Vlašský dvůr nebo Hrádek. Město proslavila také kostnice vyzdobená kostmi přibližně 40 000 lidí.

Jak se do Kutné Hory dostat? Kdy je nejlepší ji navštívit? Které památky byste neměli vynechat? Odpovědi na všechny tyto otázky najdete v článku.

Jak se dostat z Prahy do Kutné Hory?

Vlakem

Vlaky do Kutné Hory odjíždějí z pražského hlavního nádraží. Můžete si vybrat přímé spojení nebo cestu s přestupem v Kolíně. Jízda trvá 1-1,5 hodiny a zpáteční jízdenka stojí podle aktuálního kurzu přibližně 12-15 eur.

Kutná Hora hlavní nádraží leží přibližně 3,5 km od centra města a asi 1 km od Sedlce, kde se nachází kostnice a katedrála Nanebevzetí Panny Marie. Má proto smysl navštívit nejprve Sedlec a potom pokračovat do centra. Po městě se můžete pohybovat místními autobusy nebo taxíkem. Turistická informační centra najdete na vlakovém nádraží a poblíž kostnice, takže v případě potíží s orientací v místní dopravě snadno získáte pomoc.

Můžete si také koupit jízdenku do stanice Kutná Hora město, která leží nedaleko centra, a na hlavním nádraží přestoupit na místní vlak. Na vlak přijíždějící z Prahy vždy navazuje místní spoj. Tyto vlaky zastavují také v Sedlci, takže se jimi můžete přiblížit ke kostnici. Zastávka se jmenuje Kutná Hora-Sedlec.

Autobusem

Pokud dáváte přednost autobusu, spoje z Prahy do Kutné Hory odjíždějí od stanice metra Háje každé dvě hodiny. Cesta autobusem však trvá déle, přibližně 1 hodinu a 40 minut až 2 hodiny. Jízdenku si můžete koupit na autobusové nádraží v Kutné Hoře, které leží asi 15 minut chůze od centra, nebo do Sedlce.

Autem

Cesta autem z Prahy do Kutné Hory trvá přibližně hodinu. V centru můžete zaparkovat například na Václavském náměstí, v Radnické ulici nebo na Komenského náměstí. Všechna tato parkoviště stojí 20 Kč za hodinu. Pokud chcete během jednoho dne navštívit více míst, můžete se cestou do Kutné Hory nebo zpět zastavit také na hradě Český Šternberk.

Výlety s průvodcem

Další možností je rezervovat si soukromý výlet z Prahy do Kutné Hory nebo se přidat ke skupinovému zájezdu. Dostupné nabídky si můžete prohlédnout a rezervovat prostřednictvím GetYourGuide.com.

Kdy je nejlepší navštívit Kutnou Horu?

Návštěvu Kutné Hory si můžete užít v kterémkoli ročním období. Nejvíce turistů přijíždí od dubna do října. Ve městě sice může být rušněji, ale dny jsou dlouhé, počasí příjemné a všechna muzea otevřená. Také v zimě můžete navštívit většinu památek s výjimkou prohlídkové trasy ve středověkém stříbrném dole.

Pokud máte rádi historické slavnosti, nenechte si ujít Královské stříbření Kutné Hory, které se koná každoročně na konci června. Během slavnosti se město vrací o více než 600 let do minulosti. V ulicích uvidíte divadelní představení, kostýmované průvody, rytířské turnaje a mnoho dalšího.

Většina návštěvníků přijíždí pouze na jednodenní výlet, ale nocleh v Kutné Hoře nabízí zcela jiný zážitek. Po západu slunce, když davy zmizí, získají tiché středověké uličky kouzelnou, téměř mystickou atmosféru. Poklidná večerní procházka kolem historických památek bez denního ruchu se může stát nezapomenutelným okamžikem celé cesty. Ideální ubytování najdete na Booking.com a po setmění si můžete naplno vychutnat kouzlo Kutné Hory.

Stručná historie Kutné Hory

Historie Kutné Hory sahá do roku 1142, kdy byl v Sedlci založen první cisterciácký klášter v Čechách. Život v opatství a nedaleké vesnici zůstával poklidný až do 13. století, kdy objev ložisek stříbra rozpoutal skutečnou zlatou, nebo v tomto případě spíše stříbrnou, horečku. Lidé sem přijížděli s nadějí, že brzy zbohatnou, a kolem dolů si stavěli domy. V okolí vznikaly hostince, lázně, kupecké obchody a nevěstince. Kutná Hora tak vyrostla živelně, bez jakéhokoli přísného plánu. Právě proto v jejím historickém centru jen stěží najdete jedinou rovnou ulici.

Kutná Hora se brzy stala druhým nejvýznamnějším městem Českého království. Na počátku 14. století zde vznikl Vlašský dvůr, centrální královská mincovna, a začaly se zde razit stříbrné mince zvané pražské groše. Většina gotických památek, které dnes obdivujeme, vznikla ve 14. a 15. století, například chrám sv. Barbory, Kamenná kašna, kostel sv. Jakuba nebo Kamenný dům.

Rozkvět města však skončil už v 16. století. Zásoby stříbra docházely a v roce 1547 se přestaly razit pražské groše. Krátce nato byl uzavřen Osel, tehdy nejhlubší stříbrný důl na světě. Situaci ještě zhoršil mohutný příliv stříbra z Jižní Ameriky, který těžební éru definitivně ukončil.

Kutná Hora se proměnila v poklidné provinční město. Ani prudký rozvoj průmyslu v 19. století na tom nic nezměnil. Menší město s přibližně 20 000 obyvateli si dodnes uchovává jedinečnou středověkou atmosféru. Díky mimořádné architektuře byly historické centrum a sedlecké opatství s kostnicí v roce 1995 zapsány na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO.

Co vidět v Kutné Hoře?

Chrám sv. Barbory

Stavba chrámu v Kutné Hoře začala v roce 1388. Byl zasvěcen svaté Barboře, patronce všech horníků. Místní obyvatelé si přáli, aby byl stejně velkolepý jako katedrála sv. Víta v Praze, a na jeho stavbě se podílela řada pražských architektů. Výsledek práce Jana Parléře, Matyáše Rejska a Benedikta Rieda dodnes bere dech. V interiéru můžete obdivovat vzácné gotické fresky a mistrovská díla kamenického umění. Aktuální informace o vstupném a otevírací době najdete zde.

Vlašský dvůr

Vlašský dvůr v Kutné Hoře hrál po mnoho staletí významnou úlohu v hospodářství země. Budova pocházející ze 13. století sloužila jako královská rezidence při panovníkových návštěvách města. Od 14. do 18. století zde sídlila také královská mincovna, v níž se razily stříbrné mince známé jako pražské groše. Dnes je Vlašský dvůr muzeem, kde se návštěvníci mohou seznámit s historií místních mincí a dokonce si zkusit vyrobit vlastní. Informace o prohlídkách, otevírací době a vstupném najdete zde.

Hrádek

Název Hrádek znamená malý hrad. První zmínky o této stavbě pocházejí z roku 1312. Během staletí byla několikrát přestavěna a sloužila k nejrůznějším účelům, například jako dřevěná tvrz, kamenný gotický palác nebo škola. Podle pověstí zde svého času fungovala také tajná dílna na čištění stříbra a nelegální ražbu mincí. Dnes v Hrádku sídlí České muzeum stříbra. Od dubna do listopadu se můžete vydat na prohlídkový okruh Cesta stříbra. Seznámíte se při něm se středověkými způsoby těžby a zpracování stříbra, dostanete svítilnu a hornickou halenu a prozkoumáte původní středověký důl. Tyto prohlídky jsou velmi oblíbené, proto je lepší rezervovat si vstupenku předem.

Kostel sv. Jakuba

Věž kostela sv. Jakuba vysoká 85 metrů je viditelná ze všech koutů města. Proto se chrámu někdy říká Vysoký kostel. Jeho stavba začala v roce 1330 a šlo o první kamenný chrám ve městě. Původně měl mít dvě věže, architekti však během stavby zjistili, že blízké doly mohou narušit stabilitu budovy, a plány změnili. V kostele se dochovalo několik zajímavých fresek z 15. století, predela zničeného hlavního oltáře z roku 1515 s výjevem Poslední večeře a obraz Nejsvětější Trojice od Petra Brandla z 18. století.

Kamenný dům

Kamenný dům patří k nejkrásnějším světským gotickým stavbám ve střední Evropě. Snadno ho poznáte podle vysokého trojúhelníkového štítu s gotickými okny a bohatou sochařskou výzdobou i podle dvojité brány. Od dubna do listopadu zde můžete navštívit expozici Královské horní město - měšťanský život a kultura 17.-19. století.

Kamenná kašna

Kamenná kašna na dnešním Rejskově náměstí pochází z roku 1495. Je zajímavá nejen jako skvost pozdní gotiky, ale také jako technická památka. Pitná voda sem přitékala dřevěným potrubím z pramene svatého Vojtěcha vzdáleného 2,5 kilometru.

Kostel Všech svatých v Sedlci - kostnice

Kostel Všech svatých v Sedlci je známý také jako kostel kostí. Jeho příběh začal na konci 13. století, kdy opat sedleckého kláštera přivezl z Jeruzaléma hrst posvátné země a rozptýlil ji na místním hřbitově, čímž výrazně zvýšil jeho prestiž. Chtěli zde být pohřbeni lidé z Českého království, Polska, Uher, Bavorska i dalších zemí. Když bylo nutné hřbitov zmenšit, ostatky ze zrušených hrobů byly uloženy v kapli. Ve druhé polovině 19. století František Rint uspořádal kosti přibližně 40 000 lidí a vytvořil tak neobvyklou výzdobu kaple.

Katedrála Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele a bývalý cisterciácký klášter v Sedlci

Cisterciácké opatství v Sedlci bylo založeno v roce 1142. Zpočátku šlo o malý a poměrně chudý klášter. Po objevení ložisek stříbra na jeho pozemcích se však stal jedním z nejbohatších klášterů v regionu. Záhy se ale kvůli půjčkám panovníkům, které byly jen zřídka spláceny, silně zadlužil. Jeho osud dále zhoršily husitské války. Husité klášter vypálili a zabili mnichy, kterým se nepodařilo uprchnout. Klášter byl později obnoven a během této přestavby postavil Jan Blažej Santini-Aichel katedrálu Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele. Katedrála představuje jedinečné spojení barokní a gotické architektury a rozhodně stojí za návštěvu. Informace o vstupném a otevírací době najdete na oficiálních stránkách.