Chrám Matky Boží před Týnem

Chrám Matky Boží před Týnem, častěji nazývaný Týnský chrám, se začal stavět v roce 1350 a dokončen byl roku 1511. Dnes patří k nejvýznamnějším gotickým památkám v Praze a jeho osmdesátimetrové věže mnozí považují za nejkrásnější ve městě.

V roce 1679 chrám těžce poškodil požár a následně byl přestavěn. Barokní sloh ovlivnil především interiér, zatímco zvenčí zůstal klasickou gotickou trojlodní bazilikou, na první pohled poměrně skromně zdobenou. Vydejte se však do úzké Týnské uličky a prohlédněte si nádherný severní portál. Reliéf Ukřižování v tympanonu nad vstupem je připisován parléřovské huti, tedy dílně Petra Parléře, který stavěl také katedrálu na Pražském hradě.

V 15. století byl Týnský chrám jedním z center husitského hnutí v Praze. Působil zde jediný zvolený husitský arcibiskup Jan Rokycana. Štít mezi věžemi tehdy zdobila socha husitského krále Jiřího z Poděbrad a nad ní obrovský pozlacený kalich, symbol husitství. V roce 1626, během rekatolizace, byla socha krále nahrazena postavou Panny Marie s dítětem. Kalich byl roztaven a z jeho kovu vznikla svatozář pro Madonu.

Pokud se rozhodnete prohlédnout si interiér chrámu, možná budete chvíli hledat vchod. Do chrámu se vstupuje přes budovu Týnské školy, která stojí přímo před ním a byla postavena přibližně ve stejné době. V interiéru se nachází devatenáct barokních oltářů s obrazy Karla Škréty a Jana Jiřího Heinsche a se sochami Jana Jiřího Bendla, Ferdinanda Maxmiliána Brokoffa a dalších umělců. Uvidíte zde také gotickou sošku Madony z počátku 15. století, gotickou kazatelnu, nejstarší pražskou cínovou křtitelnici z roku 1414 a kamenný baldachýn z roku 1493.

Má se za to, že jsou v Týnském chrámu pohřbeni Jan Rokycana, srdce krále Jiřího z Poděbrad a hlavy sťatých vůdců stavovského povstání, žádné z těchto tvrzení však nebylo potvrzeno. Náhrobek dánského astronoma Tychona Braha, který působil v Praze, je však prokazatelně pravý.