Když Karel IV. zakládal pražské Nové Město, chtěl, aby se jeho centrem stalo náměstí, kterému se tehdy říkalo Dobytčí trh. Dnes je známe jako Karlovo náměstí. Na znamení jeho výsadního postavení nechal král uprostřed náměstí postavit věž, v níž byly každý rok vystavovány korunovační klenoty, ostatky světců a vzácné relikvie z hradu Karlštejn. Tato věž se nedochovala, Novoměstská radnice však stojí dodnes. Králův záměr se nakonec zcela nenaplnil a hlavním centrem města se stalo Václavské náměstí. Karlovo náměstí přesto zůstává největším náměstím v Praze. Je dlouhé přibližně 500 metrů a široké asi 150 metrů. Pozoruhodné je, že si téměř nezměněnou rozlohu uchovalo již od 14. století.

Novoměstská radnice na Karlově náměstí v Praze

První písemná zmínka o Novoměstské radnici pochází z roku 1377. Budova tedy není o mnoho mladší než známější Staroměstská radnice. Navíc se zde dochovaly dvě věci, které jsou dnes v Praze velmi vzácné. Na východním křídle radnice si nejprve všimněte části řetězu. Podobnými řetězy se kdysi na noc uzavíraly ulice. Stejně jako na Hradčanské radnici se zde zachoval také etalon délkové míry zvané pražský loket, který měřil 57,27 centimetru. Zblízka si jej ovšem neprohlédnete. Městská správa jej nechala umístit dva metry nad zemí, aby jej nemohli poškodit vandalové. Pouze v době, kdy se na náměstí obchodovalo se suknem, se ke zdi radnice přistavovaly dřevěné schůdky. Každý si tak mohl ověřit, zda jej obchodník při nákupu látky neošidil.

Po sjednocení pražských měst sloužila Novoměstská radnice jako soud a vězení. Dnes se zde konají výstavy, koncerty a svatby. V letních měsících můžete vystoupat na 65 metrů vysokou radniční věž a vychutnat si výhled na náměstí a Nové Město.

Další známou budovou na náměstí je Faustův dům. Žádný Faust zde samozřejmě nikdy nežil, název se však s domem spojil na celá staletí a obyvatelé města se mu raději vyhýbali. Není divu. Ve 14. století zde sídlil opavský kníže, jehož velkou zálibou byly přírodní vědy a který ve svém domě prováděl nejrůznější pokusy. Za vlády Rudolfa II. patřila budova anglickému alchymistovi a pravděpodobně také špionovi Edwardu Kelleymu. V letech 1740-1770 zde žil Mladota ze Solopisk, další nadšený chemik. Přibližně ve stejné době získal dům barokní průčelí od architekta Františka Maxmiliána Kaňky.

Faustův dům na Karlově náměstí v Praze

Dům poté nějakou dobu zůstal prázdný. Pražané ukazovali návštěvníkům otvor ve stropě a vyprávěli jim, že právě tudy odnesl ďábel doktora Fausta. V 19. století zde sídlila škola pro hluchoněmé. Od roku 1903 až dodnes se budova používá jako lékárna.

Kostel svatého Ignáce na Karlově náměstí v Praze

Na rohu Ječné ulice a Karlova náměstí stojí kostel svatého Ignáce a přilehlá bývalá jezuitská rezidence. Celý komplex byl postaven v 17. století podle návrhu architekta Carla Luraga. Dnes budovy slouží nemocnici.

Novorenesanční budova na rohu Resslovy ulice a Karlova náměstí je jednou z budov Českého vysokého učení technického. V 19. století ji postavil architekt Ignác Ullmann. Průčelí zdobí sochy Práce a Vědy od Antonína Poppa.

Chcete-li si návštěvu Prahy užít naplno, můžete si vybrat z celé řady zajímavých aktivit a prohlídek zaměřených na historii, architekturu a kulturu města. Od pěších prohlídek Starého Města s průvodcem až po plavby po Vltavě můžete objevovat skrytá zákoutí i nejslavnější památky. Prohlédněte si pečlivě vybranou nabídku nejlepších pražských zážitků na platformě GetYourGuide a naplánujte si nezapomenutelný výlet.