Staroměstská radnice s orlojem

V roce 1338 povolil král Jan Lucemburský Starému Městu vybudovat vlastní radnici. Základem nového komplexu se stal dům Wolflina od Kamene, který pochází z konce 13. století a stojí nejblíže věži. Za pozornost stojí jeho nádherně zdobený pozdně gotický portál. Brzy poté začala výstavba radniční věže. Město se rozrůstalo a jeho správa potřebovala stále více prostor, proto radnice postupně vykupovala sousední domy a přistavovala další budovy.

Jako poslední bylo v 19. století k radnici přistavěno novogotické jižní křídlo. Během Pražského povstání na konci druhé světové války je zničil požár a už nikdy nebylo obnoveno. Na jeho místě se dnes nachází malý park. Stavba věže vysoké 69,5 metru byla dokončena roku 1364. Ve druhém patře věže se nachází kaple. Její krásně dochovaný arkýř patří k nejcennějším gotickým památkám v Praze.

Další významnou památkou na věži jsou astronomické hodiny neboli orloj. Slovo „orloj“ pochází ze staroněmeckého výrazu „orlai“, kterým se označovaly složité věžní hodiny. Neukazovaly pouze čas, ale také polohu některých nebeských těles nad místem, kde byly instalovány. V Česku se dochovaly pouze dva orloje: jeden na Staroměstské radnici v Praze a druhý na olomoucké radnici.

Pražský orloj vznikl v roce 1410. Na jeho konstrukci pracovali mistr pražské univerzity Jan Šindel a hodinář Mikuláš z Kadaně. Během husitských válek byly hodiny vážně poškozeny a na konci 15. století je opravoval a zdokonaloval mistr Hanuš z Růže. V 16. století se orloj náhle zastavil, ale mistru Janu Táborskému se jej podařilo opravit. Byl také prvním, kdo popsal princip fungování pražských astronomických hodin.

Během své dlouhé historie se hodiny několikrát zastavily a musely být opraveny. Přesto je pozoruhodné, že více než dvě třetiny součástí hodinového mechanismu fungují bez výměny již přes 600 let.

Místo, kde se protínají všechny ručičky hodin, označuje polohu Prahy na zeměkouli. Žlutá koule na žluté ručičce představuje Slunce. Podle představ lidí v 15. století obíhalo Slunce kolem Země, nikoli naopak. Černá koule na černé ručičce představuje Měsíc. Na orloji je také kruh se symbolickými vyobrazeními znamení zvěrokruhu. Pozlacené čáry na ciferníku označují astronomický čas, obratník Raka a obratník Kozoroha. Barevné části představují den, noc, svítání a soumrak.

Ve spodní části věže se nachází také kalendářní deska. Původní kalendář, který vytvořil mistr Hanuš z Růže, se nedochoval. To, co vidíme dnes, je dílo českého malíře Josefa Mánesa z roku 1866.

Uprostřed kalendářní desky je znak Prahy se třemi věžemi a otevřenou branou. Kolem něj se nachází dvanáct medailonů se znameními zvěrokruhu a dvanáct výjevů z venkovského života, které symbolizují jednotlivé měsíce roku. Po vnějším okraji vede bílý prstenec s 365 dvojveršími ze staročeského kalendáře. Malá pozlacená šipka nahoře ukazuje aktuální den a měsíc. O půlnoci se kalendářní kotouč posune o jeden dílek.

Postavy po levé a pravé straně ciferníku a kalendáře mají symbolický význam. Postava se zrcadlem představuje Marnivost, muž s měšcem Lakomství, kostlivec Smrt a Turek s loutnou lásku k životu a pozemským radostem. U kalendáře stojí zleva Filozof, archanděl Michael, Hvězdář a Kronikář.

Každou celou hodinu se na věži odehrává působivé představení. Smrt zazvoní na zvonek a obrátí přesýpací hodiny. Otevřou se modrá okénka a v nich se postupně objeví dvanáct apoštolů. Každého lze poznat podle předmětu, který drží v rukou: svatého Petra podle klíče, svatého Matěje podle sekery, svatého Tomáše podle kopí a další.

Chcete-li si návštěvu Prahy užít naplno, můžete si vybrat z celé řady zajímavých aktivit a prohlídek zaměřených na historii, architekturu a kulturu města. Od pěších prohlídek Starého Města s průvodcem až po plavby po Vltavě můžete objevovat skrytá zákoutí i nejslavnější památky. Prohlédněte si pečlivě vybranou nabídku nejlepších pražských zážitků na platformě GetYourGuide a naplánujte si nezapomenutelný výlet.