#Baroko

V letech 1611-1613 začali pražští luteráni na úpatí Petřína stavět kostel Nejsvětější Trojice, první barokní kostel v Praze. Po porážce českého stavovského povstání v bitvě na Bílé hoře roku 1620 připadl kostel řádu karmelitánů, kteří jej zasvětili Strakonické madoně. Její obraz měl podle tradice pomoci k vítězství v bitvě. Kostel byl poté znovu vysvěcen a dostal jméno Panny Marie Vítězné.

Malá Strana je patrně nejromantičtější pražskou čtvrtí. Úzké křivolaké uličky, barokní kostely, zelené zahrady honosných paláců a červené taškové střechy patří k obrazům, které si z Prahy odváží na fotografiích snad každý návštěvník.

Kostel svatého Mikuláše na Malostranském náměstí mnozí považují za nejkrásnější barokní chrám nejen v Praze, ale v celém Česku. Mohutná kupole a štíhlá, elegantní zvonice tvoří neodmyslitelnou součást pražského panoramatu.

Jedna z nejmalebnějších pražských ulic nese jméno českého spisovatele a novináře Jana Nerudy. Stoupá z Malostranského náměstí směrem k Pražskému hradu. Můžete zde obdivovat barokní domy s bohatě zdobenými štíty a portály i několik honosných paláců. Největší zvláštností Nerudovy ulice jsou však dochovaná domovní znamení, která kdysi nahrazovala čísla domů.

Kdysi Hradčanské náměstí lemovaly malé domky místních obyvatel. Možná by tak vypadalo dodnes, kdyby roku 1541 nevypukl ničivý požár. Většina domů tehdy lehla popelem a uvolněné pozemky začali skupovat bohatí šlechtici, kteří si na Hradčanech stavěli honosné paláce.

Pražská Loreta na Hradčanech patří k nejvýznamnějším poutním místům ve městě. Její název odkazuje na italské městečko Loreto, kam podle legendy andělé přenesli z Nazareta Svatou chýši neboli Santa Casa. Právě v tomto domě se měl Panně Marii zjevit archanděl Gabriel a oznámit jí, že se stane matkou Spasitele.